Almanach
V prvním propagačním materiálu smíšeného pěveckého sboru Česká píseň Prachatice ( v dalším pouze „Česká píseň“) je velmi stručně a zjednodušeně zachycena doba od vzniku sboru, tj. od 15.října 1985 do 20.6.1997, tedy období zakládajícího sbormistra Josefa Maidla a jeho nástupce Lukáše Holce.Toto dvanáctileté období se vyznačuje vysokou stabilitou „České písně“. Za první čtyři roky existence se dokázala přeměnit z ryze ženského sboru na sbor smíšený, nacvičit základní kmenový repertoár a vypravit se v září 1989 na první zahraniční zájezd do italské Imprunety, družebního města Prachatic.
V prvních letech jako technický poradce i jako sólista spolupracoval se sborem Miroslav Jelínek, zasloužilý člen opery Národního divadla v Praze. Po jeho úmrtí se této funkce ujal Josef Průdek, tehdejší ředitel Opery Jihočeského divadla. Po zmíněném prvním zahraničním zájezdu do Imprunety píše do sborové kroniky: „Milá Česká písni, z nezávislého hlasového poradce jsem se během tohoto zájezdu stal „závislým“ fandou tohoto souboru. Přijali jste mě mezi sebe jako kdybych se zúčastňoval již léta vašich pondělních zkoušek. Pokusím se vám to oplatit alespoň tím, že se chci podílet radou na vaší práci do té doby, dokud mě budete ještě potřebovat. Hodně podobných úspěchů, ale i té nádherné atmosféry, která provázela toto triumfální tažení Itálií, Vám přeje Váš přítel Průdek Josef.“ Mimochodem – italskou Imprunetu jsme od té doby navštívili ještě třikrát, vždy s velkým úspěchem.
Již následující rok, tedy rok 1990, následoval jeden z nejvýznačnějších zájezdů České písně – do Záhřebu, v tehdejší Jugoslávii. Čtyři dny strávené v dalmátské Crikvenici, kdy se zkoušky v pravidelném rytmu střídaly s pobytem u moře, byly tím nejlepším soustředěním.Výsledek se dostavil na koncertě v „Glazbenym zavodu“ v Záhřebu , obdobě pražského Rudolfina, kdy byl koncert živě přenášen záhřebským rozhlasem. Program záhřebského koncertu tvoří do dnešního dne základ repertoáru sboru.
V závěru roku 1989 je do repertoáru České písně zařazena Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jana Jakuba Ryby. Tato mše se stává tradiční součástí vánočních koncertů, které každoročně Česká píseň pořádá ve spolupráci s profesionálními i amatérskými orchestry a sólisty (orchestr Jihočeského divadla z Českých Budějovic, smyčcový orchestr z Českého Krumlova, Pošumavská komorní filharmonie,…). Vánoční koncerty jsou do dnešních dnů pořádány nejen v Prachaticích a na území bývalého okresu, ale i v Rakousku, Německu, Francii. V současné době jedná sbor o spolupráci s profesionálními sólisty z Mnichova.
V aktivitách České písně se objevuje nový prvek – příprava a realizace zahraničních koncertních turné, spojené s možností poznávání cizích krajů. Také „model“ zahraničního zájezdu z jugoslávského pobytu – odpočinek, poznávací výlety, zkoušky, reciproční pobyt u zahraničního sboru včetně koncertů – je od té doby vždy dodržován. Tyto zájezdy financuje Česká píseň zejména z vlastních zdrojů s využitím recipročního ubytování v rodinách. Dílčí měrou je sbor podporován z prostředků Města Prachatice, dalším zdrojem se v poslední době stává finanční příspěvek z prostředků PHARE a INTERREG III na základě zpracovaných projektů.
Protože zahraniční zájezdy tvoří významnou část hudebního života sboru, vraťme se ve vzpomínkách alespoň k některým z nich.
V roce 1992 vyjela Česká píseň na druhý zájezd do italského Toskánska.Součástí byl pobyt u moře a zájezdy do Říma a Florencie a na ostrov Elba. Koncerty tohoto turné a zvláště na čs.velvyslanectví v Římě si zaslouží podrobnější vylíčení. Během návštěvy Říma uspořádala Česká píseň ve spolupráci s kulturním atašé v reprezentačním sále, tehdy ještě československého velvyslanectví v Římě, koncert pro zástupce kultury města Říma, zaměstnance velvyslanectví a zástupce československé ambasády ve Vatikánu. Při této příležitosti předal sbor zástupci Vatikánu Mons.J.M.Veselému obraz sv.Jana Nepomuka Neumanna jako dar papeži Janu Pavlovi II., s prosbou o zajištění jeho důstojného předání. Stalo se tak krátce na to při návštěvě českých a slovenských biskupů u Sv.Otce, kdy byl dar České písně předán českobudějovickým biskupem Mons.Antonínem Liškou. V dopise ze dne 28.7.1992, adresovanému panu Josefu Maidlovi, sbormistrovi České písně, Svatý Otec ze srdce uděluje jemu i všem členům sboru Česká píseň i jejich rodinám svoje Apoštolské požehnání.
V tomto prvním uváděném období České písně do roku 1997 se jedná o koncertní turné: v roce 1994 do evropských zemí SRN, Holandska, Belgie, Lucemburska a Francie, v roce 1995 proběhla návštěva střední a východní Francie včetně 4denního pobytu v Paříži.
Také druhé období České písně – závěr roku 1997 až do současnosti – se vyznačuje maximální snahou o udržení mezinárodního uplatnění sboru, udržení charakteru sboru včetně jeho omlazení. I přesto, že okolní státy již nejsou tak vstřícné jako v první polovině 90.let 20.století, vyjíždí sbor na další úspěšné zájezdy.
Problémem tohoto období se stalo střídání sbormistrů, kterých se za dobu sedmi let vystřídalo celkem pět.
Současně se však objevuje nový okruh působnosti a nové spolupracující sbory. Vznikem Pošumavské komorní filharmonie se rozšířila spolupráce, zejména na úseku duchovní hudby využíváním tradičních svátků velikonočních, pořádaných v renovovaném kostele sv. Petra a Pavla, svátků vánočních i oslav sv.J.N.Neumanna, prachatického rodáka a biskupa filadelfského.
Vznikají nové hudební festivaly, kterých se Česká píseň pravidelně účastní: v roce 1998 rakouský Bad Leonfelden a Festival duchovní hudby Šumava. V roce 1999 se stává význačnou kulturní událostí Mezinárodní sborový festival romantismu ve Vlachově Březí, kterého se účastní i 100členné sbory a na jehož závěrečném koncertu zaznívá Smetanova kantáta „Česká píseň“, zpívaná až dvěma sty zpěváků za doprovodu Pošumavské komorní filharmonie. V letech 1992,2002 a 2005 je sbor pozván na mezinárodní přehlídku sborů „Rassegna internazionale di canto corale“ v Imprunetě. Od roku 2003 je Česká píseň pravidelným hostem festivalu v bavorském Freyungu, spolu s freyungským sborem Kirchenchor, Piccolo coro e orchestra Praha a Oratoriumchor Rijeka.
Tradicí se stává organizování společných prachatických jarních a podzimních setkání místních a okolních sborů, rozšířené o dětské sbory.Častými účastníky těchto setkání jsou sbory z rakouského Bad Leonfeldenu a bavorského Freyungu.
Jako nový fenomén se objevuje kontakt s Prague Concert co. Díky této spolupráci přijíždí v červenci 1998 do Prachatic na 4denní pobyt anglický sbor Birmingham Festival Choral Society, v dalších letech – pouze na uspořádání koncertu – další sbory a orchestry . V červenci roku 2001 je to anglický dívčí sbor a orchestr Beaconsfield High Senior Choir, v srpnu společný koncert s 50-ti členným mužským pěveckým sborem COR MEIBION MAELGWN z WALLESU ( Česká píseň nacvičila na tento koncert dvě skladby ve welštině – nejdříve jsme si z CD vybrali skladby, které se nám líbily, poté jsme obdrželi noty, bohužel beze slov. Slova byla namluvena na kazetě spolu s anglickým objasněním výslovnosti.Přestože se jednalo o velmi náročný nácvik skladeb, námaha se opravdu vyplatila). Dalším sborem byl v roce 2004 dánský sbor Roskilde Studiekor a v roce 2005 anglický smíšený sbor Humberston Singers a vynikající americký mládežnický orchestr Cascade Youth Symphony ze Seattlu, který navštívil Husinecké slavnosti, v rámci svého evropského turné.
Pokračují zahraniční zájezdy. V roce 1999 odjíždí Česká píseň do anglického Birminghamu na reciproční návštěvu. Sbor je přijat primátorem města, na konci více než hodinové návštěvy zpívají všichni společně Valčík na rozloučenou. Prohlídka Londýna a Cambridge s jeho univerzitou (kdy se sbor díky svému průvodci, bývalému studentu této významné university dostává i do míst, kam je vstup turistům zakázán) zanechává dosud nádherné vzpomínky.
V květnu roku 2000 je Česká píseň pozvána do družebního města Spiez ve Švýcarsku. Všichni členové sboru byli překvapeni bohatým hudebním životem tohoto švýcarského města a vysokou kvalitou pěveckých sborů. Jsme nadšeni švýcarskou pohostinností a okouzleni nádhernou švýcarskou krajinou. Horským průvodcem do Švýcarských Alp se stává sám starosta města Spiez.
Začátkem září 2001 jede Česká píseň na týden na Slovensko do Piešťan a družebního města Zvolen, v letech 2002 a 2005 opět do italské Imprunety, v roce 2003 trávíme 4 dny společně s chorvatským a pražským sborem ve Freyungu.
Každý zájezd, který Česká píseň absolvovala, zanechává v účastnících hluboké zážitky. Posluchači jsou velmi příznivě přijímány naše melodické lidové písně, velký úspěch vždy vyvolají lidové kroje, které si sbor původně pořídil na uvedení Rybovy mše, s
velkým ohlasem se samozřejmě setkává provedení písní v rodném jazyce navštívené země, umocněné společným vystoupením obou sborů. Mnozí ze členů sboru uzavřeli osobní přátelství, do dnešního dne se navštěvují celé rodiny, ať se již jedná o Francouze, Angličany, Švýcary, samozřejmě Němce, Rakušany, … Každý, kdo měl možnost se některého ze zájezdů zúčastnit, ví, že hudba nezná hranic, nemá bariéry.
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že činnost sboru se odehrává již v tradičním rytmu: koncertní vystoupení zahajuje velikonoční koncert duchovní hudby ve spolupráci s Pošumavskou komorní filharmonií, následuje jarní setkání sborů, účast na festivalech v Čechách a v zahraničí, organizování společných koncertů se sbory ve spolupráci s Prague Concert co, zahraniční zájezd nebo plnění hostitelské funkce, na konci letních prázdnin pravidelné víkendové soustředění, účast na festivalu ve Vlachově Březí, další dílčí koncerty v Prachaticích a okolí (včetně příhraničí Německa a Rakouska). Rok zakončujeme adventním koncertem „U stromu“ a vánočními koncerty, jejichž součástí je obvykle Rybova mše Hej, mistře.
Během dvacetiletého působení České písně se ve sboru vystřídalo na 120 zpěváků. Někteří z nich již bohužel nejsou mezi námi.17.9.2000 zemřel pan Evžen Stříbrský, zpěvák s výrazným projevem svého basového timbru a bohatými pěveckými zkušenostmi. 17.3.2002 se sbor loučí v prachatické obřadní síni se svojí první předsedkyní, paní Vlastou Šobrovou. Paní Vlasta nám zanechala trvalou vzpomínku – složila pro sbor krásnou skladbu, kterou pod názvem Mé město věnovala městu Prachatice. Symbolicky v den 18.výročí vzniku sboru zemřela paní Milada Böhmová, dlouholetá předsedkyně sboru, která pro sbor žila, po dobu téměř 15ti let byla jeho výrazným tmelícím prvkem. Těch, kteří již nikdy nepřijdou na náš koncert, je bohužel mnohem více. Každý z nich se svoji měrou podílel na úspěšné činnosti sboru, každému z nich patří náš hluboký dík.
Na závěr dovolte několik shrnujících statistických údajů:
V současné době sbor řídí již 7.sbormistr (pouze jedenkrát to byla žena), sbor má 3.předsedkyni, u klavíru se postupně vystřídaly 3 klavíristky. První společné oblečení si ženy pořídily (zatím jako ženský sbor) v prosinci 1986. V roce 1988 se mění ženský sbor na sbor smíšený. V tomto roce jsme poprvé zpívali celou Rybovu Vánoční mši za doprovodu varhan ve výstavní síni Dolní brána a uspořádali první vícedenní zájezd do Mariánských Lázní. První zahraniční turné jsme podnikli v roce 1989 v září. Od té doby jsme vyjeli na vícedenní zájezdy (často spojené s rekreací u moře nebo poznávacím pobytem v hlavních městech navštívené země) celkem 15x. V Prachaticích jsme vystupovali více než 90x, v blízkém i dalekém okolí na území Čech 48x, na jednodenní zájezdy do zahraničí jsme vyjeli 32x. V Prachaticích a okolí jsme uspořádali koncert nebo hostili při vícedenních pobytech 20 pěveckých sborů nebo orchestrů. V této činnosti chceme pokračovat i nadále.Popřejme si proto hodně sil, hudebního nadšení, příchod nových nadšenců, a zejména spokojené posluchače.
